ČSÚ za rok 2025 eviduje v Praze zahájení výstavby 7 380 bytů, tedy meziročně o 9,9 procenta méně. Dokončeno bylo jen 5 303 bytů, což znamenalo meziroční propad o 18,3 procenta. To samo o sobě ukazuje, že doplňování trhu zůstává slabé. Když se staví a dokončuje méně, než město dlouhodobě potřebuje, tlak na ceny i nájmy nemá kde polevit.
Ještě silnější obrázek ale nabízí samotná příprava projektů. Seznam Zprávy v únoru popsaly, že Pražská developerská společnost má dnes v přípravě zhruba osm tisíc bytů na městských pozemcích napříč Prahou a pracuje kolem třiceti projektů. Nejblíž k realizaci je ale jen asi 450 bytů, na které už byly podány žádosti o povolení, a první skutečně postavené městské byty by se podle odhadů mohly objevit až kolem roku 2028.
To je mimořádně důležité zjištění. Ukazuje totiž, že pomalé povolování nebrzdí jen soukromý development, ale i projekty, které měly být symbolem aktivnější role města. Když i veřejný developer po pěti letech fungování stále nemá hotový jediný byt, je zřejmé, že problém neleží jen v obchodní logice soukromého trhu. Leží v systému přípravy, odvolání, výběrových řízení a návazných povolovacích procesů.
Seznam Zprávy navíc v lednu upozornily, že bylo v Praze od ledna do listopadu 2025 povoleno jen 5 280 nových bytů, tedy zhruba o 17 procent méně než o rok dříve, a že podle IPR by město mělo povolovat minimálně 10 000 bytů ročně. Dokud bude skutečnost tak hluboko pod potřebou, nedá se čekat, že se bydlení samo zpřístupní.
Tenhle článek může být na blogu důležitý právě proto, že vrací debatu k podstatě věci. Dostupnost bydlení není jen o výši úroků nebo chamtivosti trhu. Je hlavně o tom, jestli se nové byty daří připravovat a stavět dostatečně rychle. A v tom Praha ani na začátku roku 2026 nepodává přesvědčivý výkon.